Denik z putovani - Indonesie

Ahoj vsichni doma. Bude-li moznost, budu na dalku prubezne doplnovat tuto stranku. A to hned ze dvou duvodu.
Jednak se chci s Vami podelit o aktualni cestovatelske zazitky z naseho putovani. No a druhak kvuli nasi bezpecnosti budete vedet, kde presne jsme.
Mam k dispozici jen malou klavesnici telefonu a 2 palcovy display Nokie, takze tady zadne obrazky necekejte. Alespon se bude na co tesit :))

3.9. Praha

V prubehu baleni den pred odletem provadime on-line check in. Poprve a je to dobry, setri nam to na letisti jednu frontu. Odbaveni normalka, jeste stihame v letistni hale posledni malou plzen. Takze nemusim stresovat, jestli tu dvoustovku ztratim nebo ne.

4.9. Dubai, Jakarta

Forsage, 15vterin a seda matka Praha je 1500m pod nami. Jsme nad mraky, vykruzujeme kolem Brna obrat vpravo a po 5,5h letu sedame na mezipristani v Dubaji. Cestou se o nas pekne staraji. V Dububai je +2h, myslim, ze jsem cestou videl nejrychlejsi zapad slunce ve svym zivote. Ted pricti 8h a pristavame :) Jakarta zprvu vypada jako male mesto, ale zdani klame. Ihned po pristani chytame bus do Bogoru a 2h se prodirame zacpou. V Bogoru jdeme uz za tmy do FIRMAN Homestay, platime 120.000Rp za pokoj se zachodem a sprchou (v 1 mistnosti). Vecere a spanek pac na 6ti hod. posun se chvili zvyka.

5.9. Cibodas

Rano nas v 5h budi muslimske halekaci modlitby. Vstavame v 8 a smerujeme do botanicke zahrady (Kebun Raya) v Bogoru. Na recepci mlada indonesanka anglicky doporucuje zanechat batohy na recepci. Je moc hodna, protoze bez zateze si zahradu docela uzivame. Obed a odjezd do Cibodas. Vedle Kebun Raya je oploceny prezidentsky palac, v jehoz obore se prohaneji danci. Obed si davame primo v botanicke, bacha pivo zde stoji 80.000Rp za tretinku. Bus terminal, na ktery jsme prijeli z Jakarty je kousek od zahrady. Zde vsak do Cibodas nic nejezdi. Na nas dotaz, jak se tam dostat reaguje mistni nahanec a cpe nas do Bema. (maly transporter pro 12 lidi, jelo nas tam moc, mistni jsou hrozne skladni) Po 2,5h s batohem na kline, sklonenou hlavou a horkem na padnuti se utrhlo kolo nebo tak neco. Typek pul hodiny beha kolem auta a opravuje, uspesne. V Cipanas prestupujeme do auta pro Igracky, kterymu rikame ropucha, protoze je vetsinou zelene. Po 5km skrabani se do kopce nam zase jiny nahanec domlouva ubytovani ve FREDDYS' Homestay. Zde jsme chteli bydlet, takze pohoda. Freddy ma ubytovani jiz 28let. Je uz starsi (70) a ma cukrovku. Jinak je to prijemny spiritualni chlapik mluvici anglicky se znalosti vsech turistickych informaci. Hlavne o vystupu na Gudung Gede, Gudung Pangrango. Za 150.000Rp dostanes pokoj s dvouposteli, zachod+koupelna na chodbe a snidani druhy den. Batohy uklizeny, mame kde spat a vyrazime do Kebun Raya Cibodas. Ulice k zahrade jsou lemovany sazenicemi s kvetinami, vse na prodej. Samotna zahrada je obrovska. Rozprostira se pres 3 udolicka sopky (Gudung) Gede. Je rozdelena do nekolika sekci a smi se v ni jezdit autem jako po safari. Nektery kytky co tu vidime mame doma v kvetinaci. Zavira se v 6, ale tou dobou uz shanime veceri. Uspeli jsme ve Warungu a davame Nasi Goreng - smazena ryze s kuretem a desne palivou chilli omackou. Neseme si tu dobrotu domu. Jidlo slo, ale omacka bylo koncentrovany peklo. Vecer jeste kecame s Freddym a ubytovanyma Polakama. Dozvidame se zasadni vec, ze jsme si dnes meli zakoupit povoleni a dohodnout pruvodce. Na sopku se totiz chodi v 5 rano (nebo i driv), ale kancelar otevira az v 8h.

6.9. Bandung, cesta na jih

Rano dostavame ke snidani bananovy pancake a vyrazime do parku. Dozvidame se, ze vystup na vrchol sopky je cele zari kvuli nebezpeci pozaru zakazny, takze bysme meli stejne smolika. Platime 80.000Rp za vstup a po hodince stoupani skrz dzungli s mostiky pres mocaly skoro jak na Sumave jsme u 3 nadhernych vodopadu. Fotime a pak sbihame k Fredymu. Ten nas chvali, ze mame fakt dobry cas. Chvatame, protoze mame pred sebou 8,5h cesty pres Bandung do Pangandaranu. Ropuchou jsme za chvili v Cianjunu, ihned nam jede bus do Bandungu (klika jak hrom). Spoj nejhorsiho razeni, ale cestou sranda. Opakovane nastupuji ruzni prodavaci vseho mozneho, hudebnici a slepi zebraci. Cesta neskutecne dlouha, ale zajimava. Co vesnice to jina profese. Strida se truhlarov, kamenikov, kovarov, mechanikov, ryzov a zevlov. V noci dorazime na jih, ubytko vyslo na druhy pokus v RINJANI Homestay. 3 noci dohromady za 320.000Rp.

7.9. Pangandaran

Rano po snidani prochazime primorskym mestem na polostrov, kde je pouze NP plny dzungle, opic, deeru a nejvetsich (a nejsmrdutejsich) kvetin sveta, kvetoucich pouze 5 dni (Rafflesia arnoldii) S pruvodcem absolvujeme trek cca 8km se 2 vodopady a nekolika jeskynemi. Pruvodce poznal, ze jsme akcni a slezl s nami az k priboji, ze nas vyfoti u vlnobiti. Po chvili ho premaha zodpovednost za sverene turisty a vracime se zpet nahoru koukat, jak to pekne huci. Trek se nam moc libil, pruvodce zde byl skutecne potreba. Pak rozkucka, koupacka, sber koralu. Na veceri jdeme na rybi trh. Vybirame 6 velkych krevet, asi pul kilovou cervenou rybu a prezirame se k prasknuti. Dnesek se fakt povedl.

8.9. Gren canyon, Butu Karas

Jelikoz nechceme v kraji zdejsim nic vynechat a co nejvice poznat, zac je toho zivot v Pangandaranu a okoli, kupujeme poznavaci zajezd na 1 den. Zaciname objizdkou vesnic v dzungli. Zjistuji, ze toho v ni roste hrozne moc a uzivi spoustu lidi. Jelikoz je priprava placek zenska prace (chlapi lezou po palmach a sbiraji nektar), dostala Peta jednu varku a taky pekla Kropok na ohni. Za odmenu jsme jich dostali plny pytel a jedli je po zbytek dne. Nasledovala prochazka vesnici a popis vyroby loutek pro tradicni Javske loutkove divadlo. Sympaticky rezbar nam asi hodinu vypravi o vyrezavani loutek, pak nasleduje ukazka predstaveni a moznost si vyzkouset loutky v praxi. Ackoliv jsem to predem trochu odsuzoval, loutky a vse kolem nich bylo velmi zajimave. Berou to dost vazne a neni to zadna prca ani vyrobit ani ovladat. Pry jsou dobri loutkovi herci po vystoupeni u sultana velice dobre odmeneni.
Nasleduje presun ke Green canyonu. Je to mistni atrakce na stylovych modrych lodich s 20minutovou plavbou a moznosti plavani v kanonu porostlem mechem a kristalovou vodou ve stylu Hrenske Kamenice.
Pak dalsi presun do Butu Karas na obed a plaz. Zatim co si uzivam vlny, Petu obklopuji mistni skolacky a foti se s ni. (Fotili se s nami uplne vsude).
Zaverecna jizda zpet je kolem rybarskych domu (darovanych vladou mistnim obyvatelum po Tsunami v r.2006) farmy na krevety, mangrovu a zelvi zachytne stanice karet obrovskych. Pry, kdyz je rybari omylem vylovi v siti, tak tu pobudou par dni a pak je vypusti zpet do more. Jednu karetu jsme si prohledni zblizka, byla nadherna.
Zbyva uz jen dodat, ze Peta cely dnesek absolvovala s 2.pruvodcem na skutru pro nedostatek mista v aute. Byla statecna a sama chtela poznat mistni velmi hojnou motoristickou dopravu. Zadny med to neni diky spatnemu stavu silnic a stylu rizeni. Jo a jezdi se tu vlevo! Vecere opet na rybim trhu - 4 krevety a nejaka drava placata ryba.

9.9. Yogyakarta

V 7 rano nam v Rinjani Homestay troubi minibus do Jogy (Yogyakarty). Cesta trva 8h, dorazime do vetsiho, sporadaneho mesta. Vybirame prachy (tradicne 1,2Milionu Rp) a kupujeme dalsi 2 poznavaci vylety. Zitra to bude budhisticky chram Borobudur a hinduisticky Prambanan, pamatky UNESCO. Pozitri sopka Bromo.
Cely vecer travime prochazkou po Jogje a v mistni trznici, kde maji spooousty peknych veci za babku.
Cestou domu jeste kupujeme 2 obrazy v mistni batikove studentske dilne. Jeden tradicni a druhy novodoby á 100.000Rp.

10.9. Borobudur, Prambanan

Dobre rano alias "Bunda runda" zni ve 4 rano ze vsech tlampacu a my vime, ze je cas vstavat. V 5h mame pred hotelem odvoz k Borobuduru. Jde o nekolikapodlazni komplex skladany z lavovych kamenu jako stavebnice. Zasnu nad tim, jak to dokazali postavit a do jednotlivych kamenu jeste vytesat ornamenty. Na vrchnich patrech jeste stoji takove divne zvony - stupy, uvnitr se sochou. Po 3h krouzeni a foceni prejizdime k Prambananu.
Jde o nejvetsi chram na Jave, nebo spis soustavu budov patricim bohum Brahma, Vishnu a Shiva + jejich pozemskym podobam Orel, Labut a Krava. Nas soukromy pruvodce nas vsemi chramy provadi, je to vtipny chlapik hyrici vtipy a usmevy. Seznamuje nas s vyznamem ornamentu na venkovnich stenach chramu. Jde o cely pribeh z Ramajany tesany do lavy! Na to, ze je to vsechno 1200 let stare, jsou az neskutecne zachovale.
Kolem roku 1890 mistni zacali chram stavet znovu z trosek po zemetreseni. Kostky do sebe zapadaji jako puzzle. Skoda jen, ze jich asi 20% lidi rozebrali na stavbu domu, takze se musi doplnovat. O 100let pozdeji r.1995 bylo znovupostaveno 6 hlavnich chramu a postupne se z trosek rodi zpet na svet i zbylych 200 mensich chramu. (Postavit 1 takovy pry trva 1rok) Po historce o zkamenele panne se s nami pruvodce Suprix louci a my se minibusem vracime zpet dat si koupel v hotelovem bazenu. Po veceri jdeme opet do mesta a trznice.

11.9. Yogyakarta, Cemoro Lawang

Rano se po snidani ve stylu indoneskeho bife loucime s hotelem Holiday Inn. V 7:30 nasedame do mikrobusu a vyrazime na 2.zaplaceny zajezd na 3 dny. Dnes je v planu dlouhy 11h prejezd do vesnice Cemoro Lawang hned vedle sopky Bromo. V mikrobusu potkavame Felixe a Francescu z Berlina (F+F) a davame se do reci, fajn par. Po 9,5h adrenalinu s divokou jizdou dorazime do obavaneho Probolinga. Pruvodce varuje pred zlodeji a neochotnymi dopravcemi. Menime minibus za jeste horsi (zde cestovka Nirwana opet znacne zklamala) hazime batohy na strechu a dalsi 1,5h se skrabeme cca 1.900m nad more. Ubytko v Cemaro Indah je moc pekne, davame veceri a spat.

12.9. Sopka Bromo

Budik zvoni a klepou nam na okno ve 3:30h. Oblikacka a vyrazime s F+F jeste za tmy z vesnice. Mame planek a GPS takze hrde odmitame asi 3 pruvodce, ale po chvili brodeni v sopecnem prachu (cesta byla uplne zasypana) platime 50.000Rp panovi s ponikem, ktery sel uz chvili jen tak za nami a cekal na prilezitost. Pak nas otocil zpet a provedl prasnym a rozeklanym svahem k nastupu na sopku. Uz se rozednilo a my stoupame zaverecnych 256 zasypanych schodu na okraj krateru. Jsme tu nadhernych 20 minut pred vychodem slunce. Fotime zhavou kouli, ktera se klube z mraku, krater s horkym jezerem a mizime prachem domu na sprchu a snidani. Primo z terasy Cemaro Indah vidime stary cca 10km krater a v nem spousty mensich mladsich sopek. Zajimavy pohled. Davam Nasi Goreng, Peta nudle, kecame s F+F a cekame na minibus a dalsi 7h prejezd. Cestou dolu z Cemoro Lawang vidime spoustu a spoustu poli. V noci jsme si jich nevsimli. Pestuji zde skoro vsechno a i pres 2000m n.m. se jim to velmi dari.
Vesnice, kde spime lezi v blizkosti 2 obrovskych kavovych plantazi a diky castemu pohybu nakladaku sem vede uplne rozbita cesta. Tezka auta v prikrem svahu roztrhala asfalt. Dorazime za sera a jen tak tak stihame z auta videt susirnu kafe, zblizka vodopad a horky pramen. Vecere a spat.
Jinak misto je to tu desny. Velka koncentrace cizincu mezi chudymi lidmi, caste trenice. Turisti jsou rozmazleni a mistni zoufali. Vybiraji vstupne uplne vsude.

13.9. Kawah Ijen, Bali, Ubud

Budik zase mrcha zvoni ve 3:30 :) Na jidlo neni pomysleni, ale caj si davam. Kratky presun minibusem do kempu pod Kawah Ijen a stoupame na dalsi sopku. Jako vcera je tu docela zima, doslo i na teddyho a bundu. Po 40min desnyho krpalu jsme v hornicke vesnicce. Mistni denne nosi nasekane bloky siry v proutenych kosich na bambusove lati jen tak pres rameno. Par kosu vazi 60kg-80kg, denne jdou 1-2x. Prekonavaji obrovske prevyseni shrbeni pod tezkym nakladem. Toto povolani vykonavaji do uctyhodneho veku. Obdiv nad takovou drinou.
V 7h jsme nahore a otevira se nam krasny pohled na zatopeny krater nadherne modrym sirnym jezerem. Z boku vedle jezera jsou pukliny, odkud unikaji sirne vypary a usazuje se tu material k tezbe. Az k tomu nas ale nepustili. Vypary jsou jedovate, lze snadno ztratit vedomi a nekam spadnout. Mistni se chrani vyhrnutym trickem pres nos... Fotime tedy shora ce se da. Jeste obchazime horni hranu krateru a kochame se vyhledy. Cela oblast tvori nadhernou podivanou. Pak doslova sbihame zpet k minibusu a posilnujeme se 1 Bintangem na cestu dolu. Opet strasnej kodrcak diky znicene ceste. Dalsi cil je opet Probolingo, kde prestupujeme na mistni dalkovy bus. My mame s prestupem stesti. Batohy odkladame v busu na hromadu a sedame si na sedacky. Ostatni si misto doslova vyhudavaji u cestovni spolecnosti. Pro nedostatek mista vznika velky zmatek. Mistni jsou bud vyhnani na jiny autobus nebo presunuti do ulicky na plastova sedatka. Brutus. Cesta chvilemi ok a chvilemi peklo. Zbytek mistnich se asi rozhodlo, ze nas poctni svym zvykem a v autobuse kouri.
Ketapang, trajekt, Bali, Denpassar. Definitivne jsme tedy dnes opustili Javu a v hlavnim meste na Bali sedame spolu se 3mi dalsimy turisty (ktere nekde Peta sehnala) do Bema a delime se tak o naklady za primou cestu do mesta Ubud. Kazdy jede za 40.000Rp (taxik chtel 100.000Rp). V ulici Monkey Forest bydlime za 300.000Rp v Ubud terrace hotel. Na Bali je holt draho. Jsme unaveni po ceste, sopkach a po veceri hned usiname v hotelu s nadhernymi zahradami plnymi kvetin a sosek.

14.9. Ubud, Monkey Forest

Rano se probouzime do krasneho dne a po snidani a nakupu jdeme do Opiciho pralesa, vstupne 20.000Rp. Jde o park, prales s nekolika chramy a spoustou opic, ktere tam volne ziji. Chodi se mezi nimi a kazdy zde zazije to svoje :) Nekdo je krmi, nekdo foti, nekomu neco ukradnou a pak sezerou. Park je nadherny. Courame tu a fotime si opicky neco pres hodinu. Tu jich na Petu par vyskoci, tam mne vytahuji flasku s vodou z boku batohu. V opicim chramu z nas dokonce jeden drzej makak chce strhnout sarong, dalsi mi pekne vynadal, kdyz jsem ho zatah za ocas. Jo a nektery pekne kousou.
Dalsi plan je 8km vylet kolem Ubudu. Zacatek jsme nasli a vchazime za mesto do oblasti plne ryzovych poli a umeleckych dilen s vyrobky pro prodej turistum ve meste. Obed davame v nadherne restauraci v bambusove chysi nad vodou, ve ktere plavaji okrasni kaprici. Jidlo vyborne, k piti mame kazdy 1 zeleny kokos. Po obede sbihame do Ubudu a potkavame Marka s Jancou, Peti kolegu z prace s manzelkou. U vecere probiha vymena cestovatelskych zkusenosti. A vecere to nebyla ledajaka. Dali jsme si cerveny kralovsky kraby, nadherna podivana. Skoda, ze v nich teda ve vysledku moc masa nebylo. Ale zazitek dobrej.
Kulturni akce na zaver dne bylo tradicni tanecni predstaveni v Ubud palace za doprovodu orchestru. Jednalo se o pasaz z Ramayany, tanecnice v krojich, masky, no zazitek. Cca 20 hudebniku v zelenych kosilich a satkem na hlave busilo do bubnu a xylofonu zvlastnimy kladivky. Do toho tanecnice s tradicnimy kostymy predvadeli jakysi pribeh cukanymi pohyby rukou, tela i ocima. Jednou to stacilo, jeste 2 dny mi bude cinkat v usich.

15.9. Okruzni vylet kolem Ubudu

Bre rano :) Po toustiku a ananasove palacince opoustime hotylek Ubud terrace a spolecne s Janou a Markem vyrazime pronajatym autem s prijemnym ridicem do okoli Ubudu. Dnesni vylet je zamereny na chramy, stihame celkem 4. Pak uz jen prejezd do Ubudu, vecere a do hajan. Dneska teda bylo kultuury.

16.9. Okruzni vylet 2

Je krasne rano a pred nami 2.okruzni vylet. Jedeme dnes sami s Petou stejnou cestovkou, ale s jinym ridicem a autem. Nove bile Daihatsu.

17.9. Okruzni vylet 3

Orchide house, Uluwatu, Pura Tanah Lot, Padang bai Probouzim se za tmy a premyslim chvili, co se deje. Aha, zemetreseni. Trva asi 5-10s, coz je jen chvilicka, ale klepajici se tabulky v oknech a tresouci se postel o urcite sile vypovida. Prevaluji se, abych jeste usnul. Rano balime vsechny veci a po snidani opet ve ctyrech i s batohy nalezame do Daihatsu a vyrazime na jih Bali. Ubytovavame se ve skromnem, ale peknem Made Homestay hned vedle pristavu a vyrazime na obhlidku mestecka. Ja kupuji sarong, Marek s Jancou trek na Gudung Rinjani (sopka na Lomboku) a koncime den u vecere v cesko-slovenske hospode "No Name" hned vedle naseho ubytovani.
Terima kasih, Selamat indah.

18.-21.9. Gili Meno

Gili ostruvky Trawangan, Meno a Air jsou vyhledavanou destinaci spousty turistu diky vybornym podminkam pro snorchlovani a potapeni. My jsme se rozhodli stravit na Menu 3dny a tak rano v 9h sedame na speed boat za 300.000Rp (kupovano v Ubudu, bezna cena je tu 2x takova!!), ktera rychlosti 40km/h s cca 60ti pasazery na palube neco pres 2hodiny skace po vlnach z Bali smerem k Lomboku. Nase speed boat od spolecnosti Merlin mela vzadu osazeno 6 motoru kazdy po 200HP (ale videl jsem i 6x300HP). V prubehu cesty se z horni paluby trousi notne osprchovani nebo spis na kost promoceni cestujici. Ve vlnach to tam dost sploucha.
Pristani probehlo primo u brenu (mame kliku, je priliv). Ubytovani se vyresilo taky rychle a samo. Sefik z novych chaticek si nas odchytl primo na plazi po pristani. Nabidl nam cenu 200.000Rp za novou drevenou chatku s baldachynem (moskytierou) a externi koupelnou a zachodem - jedine zdenne zastresene misto s prijemnym chladkem. Bereme ihned, super cena. Ubytovani vrele doporucuji, snidane je v cene.
Info: We'Be cottages, SV ostrova Gili Meno, "we.becottages a yahoo.com"

Silnym zazitkem na Menu pro me bylo snorchlovani. Spolecne s Markem a Jancou najimame lodku na cca 3h (kazdy po 100.000Rp) a objizdime ostrov Meno kolem dokola se 4mi snorchlovacimi zastavkami. Na prvni s nami plave 1 s posadky, aby nam ukazal morske zelvy a vanocni stomecek. Zelvy vidime lepe pozdeji pri soukromem snorchlovani v melcich vodach a blize hladine. Vanocni stromecek jsou nejaky kytky / koraly? ktere se v pripade nebezpeci schovaji do diry v jinem koralu. Vypadaji jako maly smrcek, ale jsou cervene, zlute ci modre.
Dalsi zastavky uz plaveme sami a lodka na nas ceka vzdy opodal po proudu. Morske proudy jsou tady dost silne! Dno je doslova posete koraly a ryb tu plave nespocetne druhu. Vidime:
Vecere si davame v mistnich restauracich, stridame dary more, idn speciality a pizzu. K tomu fresh juice / Bintang / vinko. Arak (jedina mistni palenka z kokosove palmy) se nam nikde sehnat nepodarilo.
Verejnou dopravu resi mistni podlouhlou lodi, nekdy s bocnimy plovaky. Ma cca 7m, je barevna, ma strisku a je osazena vetsinou 40HP motorem. Listky sezenes v kancelari na plazi, co slouzi jako pristav a suchou nohou se do lode nedostanes :) Takto se sem vozi zasoby jidla, vody, stavebniny, turisti ze sousednich ostruvku a prodavaci suvenyru. Po ostrove jezdi kone s drevenym vozikem. Ten je take barevny, strechu ma z nejakeho auta a odveze uplne vsechno. O koniky se tu pekne staraji.
Snorchlovani je mozne i na vlastni pest, obcas je jen horsi pristup do more (na jihu ostrova skoro nemozny, spousta kamenu). Pronajem lodky s ridicem neni kvuli snorchlovani podminkou. Meli jsme strasnou kliku na morske zelvy. Casto se plavou ke koralum najist, da se plavat vedle nich a pozorovat je. Ja jsem dve usmernoval, aby plavaly k Pete a mohla si je take prohlednout. Kazda mela cca 70cm na delku krunyre. Nadhera.
20.9. se loucime s Jancou a Markem. Maji pred sebou jeste 10dni a pokracuji na Lombok. Z Gili Meno vyrazi mistni dopravou.
21.9. odjizdime take a sice speed boat na Bali, do Padang bai. Cesta sem docela sla, cesta zpet je ciste utrpeni. Na lodi neni dostatek mist s sedeni, takze zaciname nahore na otevrene palube a doufame, ze na Gili Air nebo Lomboku dost lidi vystoupi. Bohuzel tomu tak neni a po cca 15ti minutach jizdy prchame z paluby dolu zliti a slani :) Kdyz jsme se probojovali k nejakym sedackam, zacalo poblijonovo dobrodruzstvi. Nekterym cestujicim se udelalo znacne nedobre. Mne bylo blbe uz cestou sem, takze jsem poprosil Jancu o Kynedril. Slupnul jsem celej uz hodku pred vyplutim a az do vypluti se mi motala hlava a chtelo se mi... To me nastesti preslo a behem jizdy jsem byl uplne v pohode.
Vsechno dobre dopadlo, prestupujeme na minibus a po hodine a kus nas ridic vysypava uprostred Kuty. Ted uz jen najit hotel, dokoupit posledni veci pred odletem, rozloucit se s mistnim stylem zivota a spat. Zitra odletame domu. V mistni internet-caffe jeste delame online check-in na oba lety s Emirates. Menime mista v letadle, abysme sedeli vedle sebe. Jak udelat check-in na Lion air do Jakarty jsme neprisli.

22.9. Kuta, Jakarta, Dubai

Kousek od hotelu nas oslovuje jeden z mistnich dopravcu a za usmlouvanych 60.000Rp nas veze cca 20min na letiste. Vystali jsme si dlouhou frontu na odbaveni, vzletli a za 1h15min Selamat Datang Jakarta. Batohy prijely okamzite, davame jeste obed v OldTown white coffe - ten se moc nepodaril, ale to nam neva, pac uz budeme brzy doma.
Jeeje, kdybyste vedeli, jak moc jsem se v tu chvili mylil, kdyz jsem psal tyhle posledni slova do denicku...
Nikdo nikdy nechodte do OldTown white coffe na letisti v Jakarte!!! Dostali jsme tam nejaky virovy problemy a cestou do Dubaje se Pete jiz objevily prvni krece v brise.

23.9. Dubai, Praha

Jelikoz mame kvuli 11h mezipristani v Dubaji zaplaceny hotel, hrnem si to na desk s Vizy. Zde zjistujeme, ze jako obcane EU mame pro Emiraty vizovou povinnost a ze musime kazdy zaplatit 135$ za vizum (3.300Kc). O tom ale portal Letuska.cz nic nerikal, takze jsme docela nastvani. Cili hotel za 1.300Kc nechavame propadnout a hledame na letisti volna lehatka. Azyl nam davaji dve prazdna modra, kde prikryti kazdy svym sarongem cca 9h spime. Teda to jsem si myslel nez mi Peta rekla o krecich, ktere ji trapily uz cca 11h. Premyslime, zda vyhledat na letisti nejakou lekarskou pomoc, ale intervaly se zacaly prodluzovat, takze se to tvarilo ok. Zvedame se a jdeme jeste obejit duty-free shopy pred odletem do Prahy. V tu chvili se muj zaludek zkroutil jako rucnik ve zdimacce. Potize z restaurace dolehly i na me. Jeste ze maji na letisti travelatory. Doporucuji vsem nepolevovat ze stravovacich omezenich pred odletem domu.
Strih, Praha. Po vystupu z letadla strasna fronta. Nechapeme, proc stojime ve vystupnim tubusu a cekame. Ve vysledku slo o pasovou kontrolu nekterych asiatu. Proc netusime. Nas nechali projit ihned. Na batuzky cekame docela dlouho, ale dorazily oba. Jak moc jsme ocenili odvoz domu od Vaska a napeceny domaci housky od Tamary. Jinak v Praze pekna kosa. Misto tradicnich 30st jen 14st C. Po prijezdu domu obvolavame rodinku, ze jsme v poradku doma a vybalujeme.
Tak a jsme na konci tohoto vypraveni, mej se pekne muj mily denicku. Dekuji vsem, kteri meli zajem to docist az sem :)
Dovolena to byla paradni a i pres par nesnazi v zaveru jsme si to oba moc uzili, jiz jsme zdravi. Jen ty fotky se ne a ne dotridit. No a konec koncu tento denicek dopisuji take az 20.10. :) Ahoooj zase nekdy priste z jineho koutu sveta. Honza


Predpokladana trasa