Místa pro přespání
Když vidim někde místa k přespání, zaznamenám je do GPS.
Zde jsou bivaky v gpx souboru ke stažení
| Kde zhruba | Kde přesně | GPS | Oheň | Pitná voda | Popis |
|---|---|---|---|---|---|
| Brdy | Lom Babka | 49°53'28.00″N 14°14'10.50″E | ano | 1km | Nahoře je hned ohniště, ale hrozně sem fouká. Na jižní straně kopce, cca 100m dozadu, tak je další místo. Jsou zde takový 3 velký šutry. Spali jsme ve stanech v lese, bylo 1.4.2012 a sněžilo. |
| Broumovské stěny | Hvězda | 50°33'55.70″N 16°16'21.60″E | ne | ne | v nouzi - NPR Broumovské stěny |
| Česká Lípa | Skautská skála | 50°39'51.30″N 14°30'25.80″E | ano | ne | Pískovcový lom, příjemné místo, udržujte čisté |
| Česká Lípa | Hrázský rybník | 50°37'24.926“N 14°27'44.613“E | ano | ne | Sluj u vodopádku mezi Hrázským a Dolanským rybníkem (výpusť z Dolanského ryb.) Má díru na komín, část kouře jde pryč. |
| Česká Lípa | Peklo | 50°38'18.00″N 14°31'07.00″E | ne | ne | Chlívek Bůh Zdar |
| Český Ráj | Hynšta | 50°31'19.70″N 15°03'52.90″E | ano | ne | Výborný místo na zřícenině Hynšta. Dříve sem vedla turistická značka, teď už ne. |
| Čelákovice | Svatý Václav | 50°10'58.10″N 14°46'29.60″E | ano | ne | U slepých ramen Labe |
| Kokořínsko | Panenský hřeben | 50°30'36.80″N 14°31'18.10″E | ne | ne | V lese u skal |
| Kokořínsko | Nedaleko Střezivojic | 50°29'21.60″N 14°32'24.20″E | ne | ne | V lese |
| Křivoklátsko | Lány | 50°06'15.90″N 13°56'44.20″E | ano | ano | Koupání, oheň u Lánské obory |
| Máchovo jezero | NPR Břehyně Pecopala | 50°35'57.70″N 14°40'50.90″E | ne | ne | V bukovém lese |
| Novohradské hory | Zlatá Ktiš | 48°40'48.00″N 14°42'35.00″E | ano | ne | PP Novohradské hory |
| Praha, Dalejské údolí | Červený lom | 50°02'10.30″N 14°21'17.10″E | ano | ne | Pěkný místo na oheň, Opatřilka PP |
| Praha, Dalejské údolí | Lom | 50°01'53.20″N 14°20'10.10″E | ne | ne | Lom |
| Teplické skály | Bishofstein | 50°34'17.80″N 16°08'25.10″E | ano | Ne | Zřícenina nad Bišíkem, dole jezírko |
Převzato z webu "Spimvsuchu"
| Kraj | Odkaz na web |
|---|---|
| Liberecký kraj | http://www.spimvsuchu.wz.cz/Liberec.html |
| Kralovéhradecký kraj | http://www.spimvsuchu.wz.cz/HKralove.html |
| Středočeský kraj | http://www.spimvsuchu.wz.cz/SCechy.html |
| Název | GPS | Popis | Přístup | Nocleh | Kapacita |
|---|---|---|---|---|---|
| K o k o ř í n s k o | |||||
| Klemperka klemperka.jpg | N 50°26.265 E 014°33.272''E | Ve skále vytesané prostory po skalním hrádku neznámého jména, archeologicky doloženého ve 13.-14. století. Počátkem 19. století úkryt loupežníka Klempery. | Žlutá turistická cesta, na J konci Šemanovického dolu, přístup z louky po žebříku | Pod převisem a ve dvou tesaných světnicích | moc |
| Kostelíček kostelicek.jpg | N 50°27.191 E 014°33.679 | Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. století. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou. | Po turistické cestě dolů z Malé Jestřebice nebo nahoru z Šemanovického dolu. | V tesané světnici | 6-10 |
| Nedamy nedamy.jpg | N 50°26.791 E 014°34.539 | Zřícenina hradu osídleného dle archeologických nálezů od 13. století. Připomíná se roku 1408 v predikátu Oldřicha z Házmburka a Nedam. Hrad byl pravděpodobně sídlem jednoho z králových manů, později předsunuté opevnění hradu Kokořína. | Od tábořiště u silnice nahoru lesem po cestě podél potoka. Po asi 200-300 m přímo vpravo nahoru a pak znovu doprava a po vrstevnici. | Ve dvou prostorných tesaných světnicích – v přízemí a v „mezipatře“ | 20 |
| Převis u skalního hradu Deštná destna.jpg | N 50°30.720 E 014°29.931 | 30 m od značené odbočky na hrad, pod skálou sousedící s jižní skálou hradu | Převis v těsném sousedství skalního hradu Deštná nad Zakšínem. Převis není nijak výrazný, dobrou ochranu poskytuje, pokud nefouká jižní vítr. Nahoře na hradě jsou dvě tesané světnice, ale bez stropů, takže vhodné pro spaní za sucha. | Pod převisem | 3-4 |
| Vernerovka vernerovka.jpg | N 50°30.146 E 014°31.770 | Pěkná tesaná světnice 350 m jižně od Nedvězí. | Hned u žluté turistické cesty. | Ve světnici | 6 |
| Skalní obydlí u Střezivojic strezivojice.jpg | N 50°29.705 E 014°33.447 | Skalní obydlí se 3 tesanými světnicemi na samém konci Uhlířského dolu, 200 m od okraje Střezivojic. Západní světnice je v nouzi vhodná pro 2 osoby, ale je tam trochu bordel. Ve střední světnici je ohniště a skleněné střepy. Východní světnice je čistá. | Hned u cesty. | Ve východní světnici | 6 |
| Z b i r o ž s k o | |||||
| Seník u hájovny Vlastce senik_vlastka.jpg | N 49°55.567 E 013°47.624 | Luxusní 2patrový seník u neznačené cesty, 0,75 km ZSZ od hájovny Vlastce | Po cyklisticky sjízdné cestě ze silnice z rozcestí na N 49°55.680 E 013°47.600 | Ve spodní místnosti a v patře přístupném po žebříku | 9 |
| B r d y | |||||
| Seník poblíž rozcestí Na Skalách senik_na_skalkach.jpg | N 49°36.411 E 013°45.323 | Zánovní seník na rozcestí 2,8 km JV od křižovatky v Míšově a 1,7 km J od křižovatky v Teslínech. | Vedle lesní asfaltky, 35 m (na dohled) od křižovatky | Uvnitř seníku | 4 |
| Seník pod Hradeckým hřebenem senik_hradecky_hreben.jpg | N 49°34.064 E 013°50.910 | Patrový seník u cesty západně pod Hradeckým hřebenem, zhruba 700 m JV od křižovatky této cesty s modrou značkou. Dole krmelec, nahoře spací prostor přístupný dvířky, uvnitř je připraven žebřík. | Na rozcestí | Uvnitř seníku | 4 |
| Seník pod Hřebencem senik_pod_hrebencem.jpg | N 49°34.853 E 013°44.933 | Pěkný seník 2 km JV od Maráska, zastrčený mimo silnici, jedna stěna je tvořena žbrdlením. | Na travnaté cestě odbočující JV z asfaltové silničky. Odbočka je 150 m SV od křižovatky této silničky a žluté vedoucí z Maráska k chatě Moricce. | Uvnitř seníku | 4 |
| Č e s k ý R á j | |||||
| Hynšta hynsta.jpg | N 50°31.327 E 015°03.898 | Skalní hrad ze 13. nebo 14. stol. v jižní části masivu Mužského u Mnichova Hradiště. Jádro, oddělené od předhradí příkopem vytesaným do skály je tvořeno pískovcovým skalním blokem, na jehož povrchu stály dřevěné stavby, které se nedochovaly. Do skály je vytesána světnička se středním pilířem, přístupná dlouhou vstupní chodbou. | Po skalnatém hřebínku po modře značené odbočcce rozcestí na N 50°31.362 E 015°04.070 | V tesané světnici | 10 |
| Převis pod Hynštou 1 hynsta_previs1.jpg | N 50°31.135 E 015°04.150 | Převis na severní straně skal, které jsou jižně od Hynšty nad modrou značkou vedoucí od Hynšty k rozcestí se žlutou Černá louže. | Z cesty na jih 30 - 40 m pohodlně lesem. | Pod převisem | 5-6 |
| Převisy pod Hynštou 2 hynsta_previs2.jpg | N 50°31.042 E 015°03.996 | Dva převisy na krásném místě nedaleko modré značky vedoucí od Hynšty k rozcestí se žlutou Černá louže. | Z modré turistické značky na hranici vzrostlého a mladého lesa (jakmile vlevo skončí vysoké skály - z nich je krásný výhled) odbočíme na jih. Pěšina vede přes krásnou kotlinku mezi skály pohodlně až k převisům (cca 150 m) | Pod dvěma převisy | 15-20 |
| Převis u Zakopané zakopane.jpg | N 50°31.107 E 015°04.655 | Převis u rozcestí červené značky a neznačené cesty zhruba na půl cesty mezi Hynštou a Zakopanou. | Hned u cesty. | Pod převisem. | 5-6 |
| Klamorna klamorna.jpg | N 50°31.684 E 015°02.054 | Skalní hrad nedaleko Drábských světniček se nachází na úzké skalnaté šíji, od které je oddělen hliněným valem. Místo bylo díky své výhodné poloze používáno od starší doby kamenné až do středověku. Nedochovaly se žádné záznamy o historii a účelu tohoto opevnění ani o jeho vztahu k okolním pevnostem - Hradům a Drábským světničkám. | Pohodlně po skalnatém hřebínku odbočkou z červeně značené cesty vedoucí z Drábských světniček k Valečovu. | Ve východní tesané, částečně zakryté světnici (západní je zcela otevřená). | 2 |
| Valečov valecov.jpg | N 50°30.577 E 015°01.701 | Náš patrně nejrozsáhlejší skalní hrad stojí na okraji náhorní planiny blízko Mnichova Hradiště. Jeho staveništěm se staly tři řady pískovcových bloků, v nichž je vytesáno množství světniček. Prostřední řada nese zděný palác, jehož protáhlý zahnutý půdorys je dán tvarem skály, na níž je postaven. Za husitských válek byl Valečov v majetku husitských hejtmanů Menharta a Bartoše z Valečova. V té době rozlehlý hradní areál, plný skalních světniček, sloužil jako zimoviště husitských vojsk. Dnešní podobu získal původně dřevěný hrad, až když byl v roce 1439 dobyt, vypálen a poté znovu postaven z kamene. Poslední stavební úpravy se Valečov dočkal v 16. století, kdy bylo dřevěné podkroví paláce vyzděno. Po polovině 17. století byl hrad opuštěn a zpustl. | Pohodlně z parkoviště pod hradem | K nocování je vhodný větší počet tesaných místností 100-200 m jihovýchodně od hradu - mezi uvedenými souřadnicemi a hradem. | 40 |
