Rozdíly

home:vylety:zahranicni:sk:trip2022 [2022/08/23] admin		home:vylety:zahranicni:sk:trip2022 [2022/08/27] (aktuální) admin
Řádek 3:		Řádek 3:
	Já bych jel v neděli a přespal v Olomouci v kempu. Já bych jela v Pondělí nad ránem, ať holky po cestě spí...		Já bych jel v neděli a přespal v Olomouci v kempu. Já bych jela v Pondělí nad ránem, ať holky po cestě spí...
	Schválně, jestli tipnete výslednou variantu :) kdo nás dobře zná, tak ví, že nemá šanci. Plány se u nás mění ze dne na den.  (pozorný čtenánář si přečetl nadpis) \\		Schválně, jestli tipnete výslednou variantu :) kdo nás dobře zná, tak ví, že nemá šanci. Plány se u nás mění ze dne na den.  (pozorný čtenánář si přečetl nadpis) \\
-	Vyrazili jsme v neděli odpoledne. Auto napěchovaný až po roletku spalo v podzemních garážích. My v pohodlí v posteli. Dobrou	+	Vyrazili jsme v neděli odpoledne. Zhruba na půl cesty nás zlákala Litomyšl. Stihli jsme se ale jen projít z náměstí k zámku, po parku a zpět. Pak jsme uháněli dál kvůli včasnému příjezdu.
		+	Auto napěchovaný až po roletku spalo v podzemních garážích. My v pohodlí v posteli. Dobrou
	===== PO 15.8. Olomouc - Rožnov pod Radhošťem =====		===== PO 15.8. Olomouc - Rožnov pod Radhošťem =====
Řádek 23:		Řádek 24:
	Dnes ráno se nám vstávalo o poznání lépe. Podařilo se nám konečně zaparkovat na rovince no a to se hned spí všem lépe. Ono najít dobrý flek není jen tak. Horní stan se otvírá kolmo na osu karavanu, žebřík do něj vede jen z jedné strany. Začínám na to už pomalu přicházet, jak přesně zaparkovat, aby pergola správně stínila a hlavně se všichni dobře vyspali. Zadní stabilizační nohy sice snižují otřesy, ale stejně je v noci znát, když se někdo vrtí.		Dnes ráno se nám vstávalo o poznání lépe. Podařilo se nám konečně zaparkovat na rovince no a to se hned spí všem lépe. Ono najít dobrý flek není jen tak. Horní stan se otvírá kolmo na osu karavanu, žebřík do něj vede jen z jedné strany. Začínám na to už pomalu přicházet, jak přesně zaparkovat, aby pergola správně stínila a hlavně se všichni dobře vyspali. Zadní stabilizační nohy sice snižují otřesy, ale stejně je v noci znát, když se někdo vrtí.
	Tak tedy holky, vstáváme, dnes nás čeká pěkná soutěska. Kdo by neznal tento výlet, tak jej musí poznat. Zamknul jsem oj od Xline, auto zaparkoval na zahradě a štrádujeme podél Hlbokého potoka. Až do té doby, než jsme potkali třídní výlet. Chvilku se tak různě předbíháme s davy lidí, až se dostáváme na rozcestí Ostrvné, kde se cesta začala svírat natolik, že dav chytil stejné tempo a je klid. Přichází první žebříky, rodiče ve strachu, holky nadšené. Po žluté docházíme na Podžiar, v kolibě už na nás čeká vychlazené pivo. Po něm pokračujeme na Horné diery, kde si každý rodič se 4letým dítětem v náručí řekne: Proč jsem sem jenom lezl...?!? V mém případě všech úvach zanechávám ve chvíli, kdy mi podjela noha a Viki si drcla hlavou o šutr. Pak už jsem hooodně ostražitej, kam šlapu. Nicméně i žebříky a všechny další kramle a řetězy jsme zvládli na výbornou. Někdy bych sem jel zas, podívat se i na ty vodopády. Kvůli jištění Viki jsem z nich moc neměl. Všechno jsme vylezli a pak už zbývalo jen po zelené přes Sedlo Vrchpodžiar zpět ke kolibě na zvířátka a po modré přes Dolné diery k autu. Sestup byl bahnitý a kluzký po včerejších deštích.		Tak tedy holky, vstáváme, dnes nás čeká pěkná soutěska. Kdo by neznal tento výlet, tak jej musí poznat. Zamknul jsem oj od Xline, auto zaparkoval na zahradě a štrádujeme podél Hlbokého potoka. Až do té doby, než jsme potkali třídní výlet. Chvilku se tak různě předbíháme s davy lidí, až se dostáváme na rozcestí Ostrvné, kde se cesta začala svírat natolik, že dav chytil stejné tempo a je klid. Přichází první žebříky, rodiče ve strachu, holky nadšené. Po žluté docházíme na Podžiar, v kolibě už na nás čeká vychlazené pivo. Po něm pokračujeme na Horné diery, kde si každý rodič se 4letým dítětem v náručí řekne: Proč jsem sem jenom lezl...?!? V mém případě všech úvach zanechávám ve chvíli, kdy mi podjela noha a Viki si drcla hlavou o šutr. Pak už jsem hooodně ostražitej, kam šlapu. Nicméně i žebříky a všechny další kramle a řetězy jsme zvládli na výbornou. Někdy bych sem jel zas, podívat se i na ty vodopády. Kvůli jištění Viki jsem z nich moc neměl. Všechno jsme vylezli a pak už zbývalo jen po zelené přes Sedlo Vrchpodžiar zpět ke kolibě na zvířátka a po modré přes Dolné diery k autu. Sestup byl bahnitý a kluzký po včerejších deštích.
		+
		+	===== Čt 18.8. Vysoké Tatry =====
		+	Došlo nám pečivo, kdo bude první v pekárně tak vyhrál. S myšlenkou brzkého opuštění kempu skutečně vyrážíme do kváskové pekárny na začátku Demänovské Doliny.
		+	Táta se těší na švýcarky a holky na bagetu. Sehnali jsme obojí a hltáme nejen snídani, ale i kilometry po slovenské D1. Ačkoliv jsme přijeli celkem brzy, i tak už je to ve Štrbském Plese natřískaný.
		+	Zde bych chtěl poděkovat nejmenovanému řidiči, který mi věnoval baterii do ovladače, abych vůbec zamknul auto. Díky. Míjíme zubačku, staré domy typu hotel Solisko a pak to přišlo. Hladina plesa nám zrcadlí štíty Tater, je to pěkná podívaná. Obešli jsme zpolovic ke skokanským můstkům a zaujala nás šikmá věž, nelze si nevšimnout podobnosti s Korunkou v Černolicích. Když jsme se shora dost vynadívali, přesunuli jsme se vlakem do Starého Smokovce. Vzhledem k vrcholné sezóně není tento přejezd vůbec příjemný. Ale co naděláš. Na odpoledne máme v plánu ještě procházku z Hrebienku kolem Rainerovy chaty a Studeného potoka s vodopády. Nahoru i dolu jsme jeli lanovkou ve stylu Petřín no a celý výlet měl charakter skákačky po kamenech. Tož první půlhodinu to člověka baví, druhou půlhodinu to baví alespoň děti. Podívaná je to ale krásná, Studený potok si tu pohrává s žulovou skálou jako kdyby to byl sýr. Opět musím pochválit holky, co ve svých 4 a 6ti letech ujdou. Já měl dost.
		+
		+	===== Pá 19.8. Demänovská Dolina =====
		+	Demänovská jeskyně Slobody
		+
		+	===== So 20.8. Přejezd do ČR =====
		+	Vizovice